18. 2. 2018

95. ročník japonské akademie pro televizní tvorbu

Podzimní sezóna už má také své vítěze, zatímco ta zimní vrcholí. Přiznávám, že jsem podzimní sezóně moc nedala, ale co vy? Výsledky jsou složené z hlasů odborné poroty, recenzentů a diváků.

Nejlepší seriál
 
Nejlepší herec v hlavní roli
  • Jakušo Kódži (Rikuó) 
  • Sakurai Šó (Saki ni umareta dake no boku)
  • Asano Tadanobu (Keidži Jugami)

Nejlepší herečka v hlavní roli

Nejlepší herec ve vedlejší roli

Nejlepší herečka ve vedlejší roli
  • Micušima Hikari (Kangoku no ohisama) 
  • Aoi Jú (Saki ni umareta dake no boku)
  • Jamamoto Mizuki (Keidži Jugami)

Nejlepší ústřední píseň
  • Doors: Júki no kiseki - Araši (Saki ni umareta dake no boku) 
  • Showtime - Amuro Namie (Kangoku no ohisama)
  • Jupiter - Little Glee Monster (Rikuó)
Přiznávám, že celé jsem z toho neviděla nic. Začala jsem Saki ni umareta dake no boku a Keidži Jugami, ale tehdy mě moc nezaujalo, tak třeba se k tomu někdy v budoucnu vrátím, když bude chuť a čas.

11. 2. 2018

Co navštívit? (2018)

Rok se s rokem sešel a my zase začínáme plánovat cestu do Japonska. Tentokrát nepoletíme na jaře, ale na podzim. Zrovna tento víkend jsme si na 99,9 % dohodli termín: 27. září - 19. října včetně cesty tam a zase zpět. Je sice pravda, že se nám trochu proměnily řady, ale opět by nás mělo jet osm, možná sedm. Naše prozatímní složení jsme Zíza, fish, Tom jedna, Tom dva, Krista (staří známí) a Morag, Bára, Kája (nové tváře). Žlůťa, meni a Květa se letos pravděpodobně výletu neúčastní.

Kromě termínu a předběžného složení máme také naplánovanou trasu. Oproti loňskému roku máme v plánu více spacích míst, ačkoliv délka pobytu tři týdny zůstává. Letos chceme doletět přímo do Kagošimy a vzít do z jihu severovýchodně až do Tokia, ze kterého bychom se vrátili domů. Spací místa jsou tedy Kagošima, Beppu, Fukuoka, Okajama, Ósaka, Nagano a Tokio v tomto pořadí.

4. 2. 2018

99.9 2, BG, Final Cut, Kuragehime, Todome no Kiss, Unnatural

Začala zimní sezóna a já jsem ani nesestavila seznam toho nejzajímavějšího. Místo toho jsem se rozhodla podívat alespoň na první díl u věcí, co mě zaujaly, a podělit se o první dojmy. Seriály jsou seřazeny abecedně.

Právnická firma Madarame se vrací a spolu s ní i neodbytný mladý právník Mijama a jeho kolega Sada Acuhiro. Naopak se nevrací jejich bývalá kolegyně Tačibana Ajano, protože se rozhodla si užívat život v zahraničí. Z tohoto důvodu teď Sada hledá nového kolegu, ale má to těžké, protože s Mijamou málokdo vydrží. Naskytne se mu ale dobrá příležitost, protože s klientkou přijde i její dobrá kamarádka Ozaki Maiko, bývalá soudkyně. Samozřejmě s Mijamovým postupem plamenně nesouhlasí, ale firma Madarame je posilněna o dalšího člena. 

Můj dojem: Asi je lepší si připomenout předcházející sérii, alespoň v rychlosti, aby si člověk užil začátek této. Ale jinak se jede v zajetých kolejích, jenom už je ze všech spíš tým, než že by se museli znovu poznávat. Bavila vás první série? Tahle podle mě zklamáním nebude. Navíc výměna Eikury Nany a nastoupení Kimury Fumino určitě na škodu není. Zatím se bavím.

3. 2. 2018

Historie otaku



70. léta v Japonsku znamenala završení bouřlivé ekonomické obnovy a společenského neklidu, ze společnosti se stal aktivní masový spotřebitel podporovaný agresivním marketingem. Mladí lidé uvízli v koloběhu distribuce a spotřeby odloučeni od produktivních funkcí a zrodil se „ryzí spotřebitel“ bez politických a společenských zájmů uzavřený ve svém „pokoji zábavy“.[1]

S tím je možné spojovat zrod otaku subkultury, jejíž členové upírali své touhy a naděje k fikci, převážně k sci-fi, ve které hledali zářnou budoucnost a uspokojení pro japonský techno-fetišismus.[2]To můžeme demonstrovat na zrodu sofistikovanějších anime, jako je Učú senkan Jamato nebo Kidó senši Gandamu, a vzniku prvních časopisů orientujících se na anime, kupříkladu Animage vycházející od roku 1978.[3]

29. 1. 2018

[Recenze] Kimi no suizó o tabetai

Příběh filmu Kimi no suizó o tabetai je založený na stejnojmenné knize od ósackého spisovatele Sumina Jorua. Nejprve vycházel roku 2014 online a o rok později se dočkal tištěného vydání. Dílo bylo tak úspěšné, že hned od srpna roku 2016 začala vycházet manga, která příběh zpracovávala, a serializace skončila v květnu následujícího roku, aby hned o dva měsíce později spatřil světlo světa hraný film. V říjnu téhož roku byl také promítaný na filmovém festivalu v Busanu a od 9. listopadu šel do kin v Malajsii. Aby toho nebylo málo, tak do japonských kin během roku 2018 zavítá dokonce animovaný film.

Na tom můžeme vidět, že tento příběh Japonce opravdu zaujal, protože se producenti vůbec nebojí ho v tolika verzích předkládat japonskému publiku. O čem takový příběh, jehož titul můžeme přeložit jako Dám si tvoje játra/Chci sníst tvoje játra, vlastně je?

Nejprve se seznamujeme se zasmušilým učitelem, který dostane za úkol přestěhovat školní knihovnu, protože budova, ve které se knihy nacházejí, se bude bourat. Navíc to pro dotyčného učitele má další význam – jako středoškolák právě v této knihovně trávil nejvíc času. Dokonce se tu potkával i se spolužačkou Sakurou, která mu prozradila její největší tajemství; že umírá. Pro diváka to ovšem tajemství není, protože se ho dozvídá hned zkraje filmu.