6. 12. 2016

Knižně celý svět

Moje předsevzetí na rok 2016 bylo přečíst co nejvíce knih z co nejvíce zemí. Přiznávám, že to s Japonskem má společného jen málo, ale říkala jsem si, že to třeba někoho inspiruje. :-) Upřímně jsem neměla čas celý rok číst, co jsem si zamanula, protože jsem také musela načítat materiály na diplomovou práci, ale i tak si myslím, že jsem toho nepřečetla zrovna málo, ačkoliv je mi jasné, že by se dalo stihnout i víc. 

Dost mě zajímalo, jak se tvorba po světě liší a co mi to dá. Nakonec asi moje největší poznání je, že ze své pozice nevěřícího Čecha bez přečtení takové různorodé literatury bych nikdy nepoznala/nepochopila, že světem ještě pořád tolik vládne náboženství, že je to stále velmi aktuální téma. A nemluvím teď o honu na muslimské čarodějnice. V podstatě jsem narazila na všechna velká náboženství, nejvíce tedy na křesťanství a Kaina. Nejvíce totiž čtu knihy japonského původu, sci-fi a krimi, kde se zase tolik tyto otázky neřeší. 

Původně jsem chtěla koukat i na filmy z celého světa, protože jsem si říkala, že se tím ještě víc obohatím. Nakonec jsem se na to ale vykašlala. Raději experimentuju u knih než u filmů a asi po dvou měsících zkoušení cizích vod jsem se vrátila do Asie a zemí Severu. Ovšem pokud by někoho zajímalo, co jsem viděla, můžete se mrknout na můj profil na CSFD. U filmů jsem chtěla zkoumat hlavně komedie, zajímalo mě, jak se liší humor po celém světě, ale neměla jsem na to trpělivost.

Proč o tom vlastně píši už teď, skoro měsíc před koncem roku? Vím totiž, že už se k dalším knihám nedostanu – tedy ne k jiným než k těm, které jsou již na seznamu, případně doplním, kdyby se poštěstilo a stihla jsem přečíst Edogawa Rampu, kterého dostanu od Ježíška. Aby bylo jasné, kolik jsem toho „procentuálně“ přečetla, přikládám mapu, kde jsou označeny země, jejichž alespoň jednu knihu jsem četla. Moc toho není, pořád jsem si říkala, že si Asii nechám nakonec a nakonec jsem ji moc nestihla... (Většina africký věcí ani nemá pořádný překlad, nutno číst v angličtině. Kanada mi chybí jen z jediného důvodu; čekám v knihovně na Annu ze Zeleného domu, ale furt ji mají vypůjčenou, na rezervaci jsem líná a v ruce obvykle mívám víc jak dost knih, které můj žal utiší.)

38. filmový festival v Jokohamě

3. prosince proběhlo vyhlášení vítězů v individuálních kategorií, o kterých rozhodli porotci z filmového festivalu v Jokohamě. Samotné předání cen ovšem proběhne až v únoru následujícího roku.

Nejlepší film: Kono sekai no katasumi ni

Nejlepší režisér: Nakano Rjóta (Jú wo wakasu hodo no acui ai)

Pamětní cena Mority Jošimicua pro nejlepšího začínajícího režiséra: Mariko Tecuja (Distraction Babies) a Sugijama Jasukazu (No jóna mono no jóna mono)

Nejlepší scénář:  Nakano Rjóta (Jú wo wakasu hodo no acui ai)

Nejlepší kamera: Sasaki Jasujuki (Distraction Babies)

Nejlepší herec v hlavní roli: Miura Tomokazu (Kacuragi džiken) / Jagira Júja (Distraction Babies)

Nejlepší herečka v hlavní roli: Cucui Mariko (Fuči ni tacu)

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Suda Masaki (Distraction Babies)

Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Sugisaki  Hana (Jú wo wakasu hodo no acui ai)

Nejlepší nováčci: Taiga (Fuči ni tacu), Komacu Nana (Distraction Babies) a Murakami Nidžiró (Distraction Babies)

Zvláštní cena poroty: Non* (Kono sekai no katasumi ni)

Zvláštní cena: Anno Hideaki (Šin Godzilla)

* Non je nové umělecké jméno Nónen Reny.

3. 12. 2016

Vaříme se seriálovým Japonskem

Pokud vás zajímá, o čem bude tento článek, tak vám odpovím v následující větě. O tom, jak důležité je v Japonsku se dobře najíst. Jídlo je v Japonsku všudy přítomné, lidé nemusejí cestovat za památkami v rámci země, ale za dobrými místními specialitami. Není proto divu, že v Japonsku natočili také spousty seriálů o jídle – ať už hraných, nebo animovaných. Samozřejmě napsali i spousty mang, knih a neustále vydávají různé časopisy zaměřené právě na rozličné pokrmy. V Japonsku se prostě gastrofil rozteče blahem, nikde na světě snad tolik gastroporna nenajdete. Ale nejen Japonci, také lidé všude po světě si užívají degustaci či připravování různých pokrmů. Z toho důvodu jsem se rozhodla sepsat článek o hraných seriálech zaměřených na jídlo čí případně o takových seriálech, kde pokrmy hrají nezanedbatelnou roli. A pokud se zblázním, tak napíšu to samé, ale tentokrát zaměřené na filmy.

Několikadílná série plus pár speciálů, to je Kodoku no gurume. V hlavní roli Macušige Jutaka, obyčejný kravaťák, který navštěvuje různá města po Japonsku a jí. O nic jiného v podstatě nejde. Jde jen o jedení dobrých jídel, jejich popis. Pokud si myslíte, že to je nuda, uvědomte si, že to má již pět sérií a pochvaluje si to téměř každý, kdo alespoň kus viděl (navíc je to natočené podle mangy). Jediné, na co si stěžují, je to, že po koukání mají vždycky hlad...

27. 11. 2016

Filmová cena Jamadži Fumiko

Cena Jamadži Fumiko je udílená nevládní organizací Nadací pro kulturu Jamadži Fudžiko. Tato velmi známá herečka obohatila klasický japonský film a na její počest je pak předáváno několik filmových cen. Letos to byly následující:

40. filmové ocenění Jamadži Fumiko získal I Sang-il (režisér filmu Ikari).

39. ocenění za zásluhy Jamadži Fumiko získala Ašizawa Akiko (kamera u filmů Mohican Kokjó ni kaeru a Creepy).

33. kulturní ocenění Jamadži Fumiko získal Šinkai Makoto (režisér filmu Kimi no na wa).

30. ocenění pro herečku/herce získala Mijazaki Aoi (film Ikari).

28. ocenění pro začínající herečku (případně začínajícího herce) získala Macuoka Maju (filmy Neko nanka jondemo konai a Čihajafuru: šimo no ku).

32. ocenění za film prospěšný společnosti získal režisér Sasaki Akira za dokument Futari no kógenkjó.

32. speciální ocenění Nadace pro kulturu Jamadži Fumiko získala herečka Takahaši Keiko.

24. 11. 2016

90. ročník japonské akademie pro televizní tvorbu

Letní várka seriálů už je dávno odvysílaná, a proto přichází vyhlášení toho nejlepší, co v minulé sezóně na televizních obrazovkách běželo. Výsledky jsou složené z hlasů odborné poroty, recenzentů a diváků.

Nejlepší seriál
  1. Ie uru onna
  2. Toto-néčan
  3. Sošite, daremo inakunatta

Nejlepší herec v hlavní roli
  1. Fudžiwara Tacuja (Sošite, daremo inakunatta)
  2. Nakadžima Júto (HOPE)
  3. Jamada Takajuki (Jamikin Ušidžima-kun 3)

Nejlepší herečka v hlavní roli
  1. Kitagawa Keiko (Ie uru onna) 
  2. Takahata Micuki (Toto-néčan)
  3. Haru (ON)

Nejlepší herec ve vedlejší roli
  1.  Karasawa Tošiaki (Toto-néčan)
  2. Ino'o Kei (Sošite, daremo inakunatta)
  3. Takizawa Hideaki (Seisei suru hodo, aišiteru)

Nejlepší herečka ve vedlejší roli
  1. Imóto Ajako (Ie uru onna) 
  2. Jamamoto Mizuki (HOPE)
  3. Kitamura Tae (Toto-néčan)

Nejlepší ústřední písnička
  1. Hanataba wo kimi ni - Utada Hikaru (Toto-néčan)
  2. Koi wo širanai kimi e - NEWS (Toki wo kakeru šödžo)
  3. Comet - Spitz (HOPE) 

A co vy? Koukali jste na letní sezónu? Já už něco málo viděla, ale těm dobře ohodnocením jsem se prozatím vyhnula, specifický důvod jsem k tomu neměla. Prostě čekám, až na ně budu mít náladu.